Jdi na obsah Jdi na menu
 


Slovinsko - Julské Alpy

zájezd pořádaný v termínu od 29. 6. 2014 do 6. 7. 2014

 

Aneb jak jsem si vybrala zájezd Slovinsko – Julské Alpy

Je leden – pro mě měsíc, kdy přemýšlím, kam vyrazím v létě na dovolenou. Nevím proč, ale zase mě to láká na nějaký zájezd s lehkou pěší turistikou. Mám za sebou již několik dovolených v Rakousku, a tak si říkám, že do Rakouska nepojedu. Koukám po Dolomitech, ale tam jsem již byla dvakrát. Jednu Dovolenou jsem strávila na poznávacím zájezdu v Norsku. Norsko se mi moc líbilo a ráda bych si ho prošla i pěšky. Norsko není ovšem nejlevnější země. Zamítám tedy i dovolenou v Norsku. Od spousty lidí, kteří navštívili Švýcarsko, slyším jen chválu na tuto zemi. Ovšem Švýcarsko je též docela drahé. Přemýšlím tedy kam jet. V katalogu cestovní kanceláře objevuji zájezd Slovinsko –Julské Alpy. Již předchozí roky jsem na tento zájezd koukala, ale dala jsem vždy přednost jinému. Říkám si, že bych se mohla zkusit podívat na internet, zda nenajdu fotky z tohoto zájezdu od nějakého účastníka. Hodně lidí dává fotky na fotoalbum www.rajce.net, a tak zadávám v internetovém prohlížeči tuto adresu a zadávám Slovinsko, Julské Alpy a nacházím fotoalbum http://panter25.rajce.idnes.cz/Slovinsko/ . Když vidím fotky, tak si hned říkám a je rozhodnuto. 28. ledna 2014 mám jasno o mé dovolené. Další den hned volám do cestovní kanceláře, která má zájezd ve své nabídce a zájezd si tak rezervuji. Zatím je na zájezd přihlášeno cca 21 lidí. Aby se zájezd uskutečnil, je třeba 28 lidí. Vzhledem k tomu, že je teprve konec ledna a do léta ještě spousta času, nepochybuji o tom, že se zájezd nenaplní.

 

29. 6. 2014 NEDĚLE 

Z Prahy – Opatova odjíždíme ve 22 hodin. Jedeme přes Příbram, Písek, České Budějovice na Dolní Dvořiště. V Rakousku jsme kolem 01:30. Ve Slovinsku jsme pak ráno v 7:30.

 

30. 6. 2014 PONDĚLÍ

První den zájezdu máme na programu nejdříve procházku k vodopádu Savica. Vodopád Savica je 78 metrů vysoký. Cesta k vodopádu vede lesem a místy po dřevěných schodech.

Od vodopádu jedeme k dolní stanici lanovky na Vogel. Během několika minut jsme díky lanovce na vrchu

Vogel 1 535 m. n. m. odkud je krásný výhled nejen na okolní hory, ale i na Bohinjské jezero.

Po nafocení panoramat z vrchu Vogel, procházce a posezení v restauraci u horní stanici lanovky se vydávám zpět dolů a jdu se projít k Bohinjskému jezeru. Bohinjské jezero (slovinsky Bohinjsko jezero) je největší jezero ve Slovinsku, když nepočítáme nestále Cerknišské jezero. Leží v nadmořské výšce 525 m. n. m. Jezero je 4,35 km dluhé a 1,25 km široké. Je poměrně hluboké, místy až 45 m hloubky. Jezero je napájeno vodopádem Savica. Z jezera na jihovýchodním konci vytéká řeka Sáva Bohinjka. [1]

Od dolní stanice lanovky je to k jezeru kousek.

Odjezd máme od dolní stanice lanovky v 15:30 a jedeme již na ubytování. Ubytování máme zajištěné v hotelu v Itálii. Do hotelu přijíždíme v 17:30. V 18:30 máme večeři. K večeři pro nás připravili jako předkrm těstoviny, hlavní jídlo maso s bramborem a na závěr sladký zákusek.

Všichni si na večeři pochutnali.

Po večeři se jdeme s paní se kterou bydlím na pokoji projít ke kostelu, který se nachází ve vesničce, kde se nachází náš hotel.

Po procházce jdeme již do postele s přáním, aby nám i další dny vyšly tak jako ten první.

 

1. 7. 2014 ÚTERÝ

Budík nám zvoní v 6:30. Snídani máme v 7:00. V 8:00 odjíždíme od hotelu. Jako první dnes máme na programu fotozastávku u jezera Lago del Predil. Jezero Lago del Predil, nazývané též Rabeljsko jezero, se rozkládá v dlouhém hlubokém údolí Valle Rio del Lago, kterým protéká stejnojmenná řeka.

V 10:30 jsme v Zadnjici a vydáváme se na procházku kolem řeky Krajcarica. Po procházce jedeme k pramenu řeky Soči. K pramenu řeku Soči přijíždíme v 15:30. Řeka Soči pramení nedaleko obce Trenta pod horou Jalovec. Řeka Soča (italsky Isonzo) je řeka ve Slovinsku a Itálii (oblast Furlansko-Julské Benátsko – Provincie Gorizia). Je dlouhá 136 km. [2]

Od pramene řeky Soči odjíždíme v 16:15. V 18:15 přijíždíme na ubytování. V 18:45 máme večeři. K večeři máme špagety, maso se zeleninou a zákusek. Po večeři se jdeme projít po vesničce.

 

2. 7. 2014 STŘEDA 

Budík nám zvoní v 6:15 a v 7:00 máme snídani. Od hotelu odjíždíme v 8:00. Jako první máme dnes na programu soutěsku Vintgar. Soutěska byla objevena náhodně v roce 1891 v únoru, kdy byl nízký stav vody. Za 2 roky byla soutěska otevřena. Nabízí nádhernou procházku po dřevěných můstkách a chodníčkách, které se klenou přes divoké vody průzračné řeky Radovana. Dlouhá je 1,6 km a končí 16 m vysokým vodopádem Šum.

K soutěsce přijíždíme v 9:00. Od soutěsky odjíždíme v 11:00 a jedeme směr Bledský hrad. Bledský hrad je nejstarší hrad ve Slovinsku. První zmínka o hradu pochází z roku 1011 – tehdy ho německý císař Jindřich II. daroval biskupům z Brixenu. Hrad se tyčí na strmé skále, 130 m. nad hladinou Bledského jezera. Hradní budovy jsou uspořádány kolem dolního a horního nádvoří, která propojuje schodiště. V minulosti byly kolem dolního nádvoří soustředěny hospodářské budovy, zatímco kolem horního obytné prostory. Na horním nádvoří se také nachází kaple ze 16. století, která je zasvěcena biskupům sv. Albuinovi a sv. Ingenuinovi. Je zdobena freskami. Oltář zdobí obrazy německého císaře Jindřicha II. a jeho manželky Kunhuty. Hradby Bledského hradu jsou románské, samotný hrad je postaven v renesančním slohu.

K hradu přijíždíme v 11:30. Průvodce nám kupuje lístky. Jakmile máme lístek, můžeme se bez obav vydat na prohlídku hradu. Z nádvoří hradu je hezký prohled na Bledské jezero a ostrůvek s kostelem. V prostorách hradu se nachází muzeum, které mapuje vývoj osídlení kolem Bledského jezera.

Od hradu odjíždíme v 12:30. V 12:40 jsme u Bledského jezera. Bledské jezero (slovinsky Bejsko jezero)  leží na severozápadě Slvinska. Vzniklo na konci poslední doby ledové roztáním Bohinjského ledovce. Jezero nemá žádný významný napaječ, vodou ho zásobují především podzemní zřídla. Tektonický původ prozrazují termální prameny v jeho severovýchodní části. Ty způsobují fakt, že voda v jezeře je příjemně teplá až 26 0C (jedno z nejteplješích alpských jezer). Umožňuje tedy koupání přes celé léto až do září. Takřka uprostřed jezera se nachází ostrov pojmenovaný „Bejski Otok“ s poutním kostelem panny Marie se staroslovanským hřbitovem. [3]

Jezero se dá obejít, a tak neváhám a vydávám se na procházku kolem jezera. Procházka je to velmi příjemná.

Od jezera odjíždíme v 17:00. V 17:45 jsme na ubytování a v 18:30 je večeře. K večeři máme těstoviny, maso se smetanovou omáčkou a špenátem a zákusek.

Po večeři se jdeme projít k bývalému železničnímu mostu. Dnes je zde cyklostezka a prohání se zde místo vlaků cyklisté.

 

3. 7. 2014 ČTVRTEK

Budík zvoní v 6:15 a v 7:00 máme snídani. v 8:00 odjíždíme směr Vršič. Cestou máme fotozastváku u Ruského kostelíka s pohřebištěm ruských zajatců.

V 9:15 přijíždíme do sedla Vršič. Vršič je nejznámější sedlo v Julských Alpách, první cesta zde byla vybudována za 1. světové války pro rakousko-uherskou armádu ruskými zajatci, kteří zde byli zasypání lavinou, 400 z nich zemřelo.

Máme zde několik možností kam jít na výlet. Já volím lehký výlet. Vydávám se na vrch Vršič odkud je krásný kruhový výhled. Cestou je pohled na skalní útvar Ajdovska deklica - tvář dívky.

Ze sedla Vršiče odjíždíme v 15:00 a jedeme do města Kranjska Gora. Ve městě Kransjska Gora jsme v 15:45. Kransjska Gora je malebné městečko. V centru městečka za povšimnutí stojí kostel Nanebevzetí Panny Marie, ve starých listinách také zmíněn roku 1326 jako podřízení radovljické farnost, roku 1630 se stal farním kostelem. Pozdně gotická stavba má hvězdicový půdorys, presbytariář a pravoúhlou loď, která byla v devatenáctém století prodloužena ke zpočátku samostatně stojící zvonici postavené kolem roku 1500.

Většina z nás po procházce městečkem neodolává koupi zmrzliny v tamější cukrárně na náměstí. Zmrzlina je doopravdy výborná.

V 16:50 odjíždíme z města Kranjska Gora a jedeme na ubytování. U hotelu jsme v 17:15. V 18:30 je večeře. K večeři máme lasagne, šunku s hráškem a smetanový dezert.

Po večeři se jdeme projít do vesničky Aclete a po zrušené železniční trati.

 

4. 7. 2014 PÁTEK

Budík zvoní  6:15 a v 7:00 máme snídani. V 8:00 odjíždíme k jezeru Lago di Fusine. U jezera jsme v 8:15 a jdeme se projít k dolnímu jezeru a pak jdeme zase zpět k hornímu jezeru, kde na nás čeká náš autobus. Od jezera odjíždíme v 9:45 a jedeme k pramenu řeky Savy. U pramene řeky Savy jsme v 10:10. Od pramene řeky Savy odjíždíme v 10:40. V 10:52 přijíždíme k Gozd Martuljek a vydáváme se k vodopádu.

V 15:00 odjíždíme a jedeme směr Planica, kde se nacházejí skokanské můstky. První můstek tu byl vybudován ještě před rokem 1930, nejslavnější je ale „mamutí můstek“ Letalnica pro lety na lyžích, postavený v roce 1969 s konstrukčním bodem 185 metrů, jediný na kterém byly v letech 1985 – 2010 překonány světové rekordy. Současný rekord můstku vlastní Nor Bjorn Einar Romoren, který na Letalnici v roce 2005 doletěl na bod 239 metrů.

V Planici stál i starší můstek postavený v roce 1934 Stankem Bloudkem, s konstrukčním bodem 120 metů, který se ale v roce 2001 zřítil a do roku 2007 nebyl obnoven.[4]

U skokanských můstků jsme v 15:14. Na skokanských můstcích se skáče nejen v zimě, ale i v létě. Máme štěstí, jelikož zde právě trénují sportovci své lety na lyžích.

Od můstku odjíždíme v 15:45. V 16:15 jsme na ubytování. V 18:30 je večeře. K večeři máme těstovinové rolády se špenátem a smetanou, klobásu s hranolky a tiramisu.

Po večeři se jdeme projít pod bývalou želeniční tratí a pak jdeme opět na bývalou železniční trať – dnes již cyklostezku a jdeme na most odkud je pěkný výhled do kraje.

 

5. 7. 2014 SOBOTA

Budík nám zvoní v 6:15 a v 7:00 máme snídani. V 9:00 se loučíme s hotelem. Dnes nás čeká poslední den ve Slovinsku. Tak doufejme, že si den hezky užijeme.

Jako první máme na programu prohlídku Postojnské jeskyně. Na tu se velice těším. Hodně lidí mi říkalo, že je nádherná. Tak jsem zvědavá. :-)

Postojnské jeskyně (slovinsky Postojnska jama) jsou 20,570 m dlouhým krasovým jeskynním systémem poblíž obce  Postojna. Do roku 2012 byla označována za nejdelší slovinský jeskynní systém, po objevu prostor v systému Migovec, které zvedly jeho délku na 25 kilometrů, klesla na druhou příčku.

Jeskyně byly vytvořené podzemní říčkou Pivka. Poprvé byly popsány v 17. století Janezem Vajkardem Valvasorem, další části jeskyní pak byly objeveny v roce 1818 Lukou Čečem, který připravoval jeskyně pro návštěvu rakouského císaře Františka I. Jeskyně byly otevřeny pro veřejnost v roce 1819 a Čeč se stal jejich prvním oficiálním průvodcem. První elektrické osvětlení bylo instalováno v roce 1872 (dříve než v hlavním městě Lublani), v téže době byl také v jeskyni instalován turistický vláček. Původní benzínové lokomotivy byly po druhé světové válce nahrazeny elektrickými. Celkem 5,3 km jeskyně je otevřeno pro veřejnost, což je největší délka ze všech jeskyní na světě.

Jeskyně jsou také domovem endemického obojživelníka zvaného macarát jeskynní. Během prohlídky jeskyní je možno několik obojživelníků vidět v jezírku. Je to jediné místo na světě, kde mohou turisté tato zvířata vidět.[5]

V 11:30 přijíždíme k Postojnským jeskyním a během chvíle jdeme na prohlídku. Nejdříve jedeme v jeskyni vláčkem, a pak jdeme pěší trasu, a pak zase jedem vláčkem. Musím říci, že v jeskyni je opravdu co obdivovat.

V 13:45 odjíždíme od Postojnské jeskyně a jedeme směr Predjamsky Grad, kde jsme v 14:10. Predjamský hrad se nachází ve stejnojmenné obci. U nás jsme zvyklí, že hrady stojí na vrcholech vysokých, povětšinou strmých skal. Hrad Predjama však vypadá, jako by byl vrostlý do skály. Predjamský hrad byl vybudován pod převisem skalní stěny, která je vysoká 123 metrů. Hrad má čtyři patra. Skládá se ze dvou částí. Z vnější, v podstatě té před jeskyní a vnitřní, která je ukrytá v útrobách jeskyně a skalního převisu. Z rozlehlé jeskyně, kterou vyhloubila řeka Lokva, prozkoumaných něco přes 13 kilometrů. Dnes je v hradě zřízeno muzeum.

V 15:20 odjíždíme od hradu a vydáváme se směr Lublaň. Lublaň (slovinsky Jlubljana) je hlavní a největší město Slovinska. Zaujímá plochu 275 km2 a žije zde přibližně 281 000 obyvatel (2012).

Hlavním bulvárem je Slovinská ulice (Slovenska cesta). Městu dominuje hrad (Ljubljanski grad). Z jeho věží je výhled přes celé město až k Julským Alpám. Uprostřed města na břehu Lublanice je hlavní Prešerenovo náměstí (Prešernov trg) se sochou básníka Franceho Prešerena a jeho múzou Urškou a s barokním kostelem, který je symbolem města, stejně jako Trojmostí (Tromostovje), které bylo upraveno světoznámým architektem Jože Plečnikem,který působil i v Praze.[6]

Ve městě Lublaň jsme v 16:15. Nejdříve se jdeme projít městem s průvodcem, který nám dává o tom, co vidíme ve městě několik informací.

Po prohlídce s průvodcem si již prohlížíme město každý po svém. Z Lublaně odjíždíme v 19:00

V 21:30 přejíždíme hranice a loučíme se tak se Slovinskem. Čeká nás opět noční průjezd Rakouskem.

 

6. 7. 2014 NEDĚLE

V Dolním Dvořišti jsme v 2:00 a v 5:15 jsme v Praze – Opatov a zájezd tak končí.

Domů se nevracíme s prázdnou. Zůstaly nám pěkné zážitky, fotky na paměťových kartách našich fotoaparátů a nějaké ty suvenýry jako jsou pohledy či magnety.

Závěrem bych chtěla poděkovat průvodci zájezdu, kterým byl Jan Šindelář, řidičům a dále cestovní kanceláři, která zájezd připravila.

Zdroje:

[1] Přispěvatelé Wikipedie, Bohinjské jezero [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2014, Datum poslední revize 17. 01. 2014, 20:59 UTC, [citováno 14. 08. 2014] <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bohinjsk%C3%A9_jezero&oldid=11115844>

 

[2] Přispěvatelé Wikipedie, Soča [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2014, Datum poslední revize 7. 05. 2014, 07:18 UTC, [citováno 14. 08. 2014] <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=So%C4%8Da&oldid=11439048>

 

[3] Přispěvatelé Wikipedie, Bledské jezero [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2013, Datum poslední revize 9. 10. 2013, 13:03 UTC, [citováno 14. 08. 2014] <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bledsk%C3%A9_jezero&oldid=10834391>

 

[4] Přispěvatelé Wikipedie, Planica [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2013, Datum poslední revize 7. 12. 2013, 09:04 UTC, [citováno 14. 08. 2014] <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Planica&oldid=10999232>

 

[5] Přispěvatelé Wikipedie, Postojnské jeskyně [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2014, Datum poslední revize 6. 06. 2014, 07:20 UTC, [citováno 14. 08. 2014] <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Postojnsk%C3%A9_jeskyn%C4%9B&oldid=11539377>

 

[6] Přispěvatelé Wikipedie, Lublaň [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2014, Datum poslední revize 13. 07. 2014, 18:53 UTC, [citováno 14. 08. 2014] <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Lubla%C5%88&oldid=11669767

 

Do Slovinska se můžete podívat díky pořadu Na Cestě vysílaným Českou televizí

www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1185966822-na-ceste/214562260120005-na-ceste-po-julskych-alpach/titulky

Podívejte se a udělejte si cestu do Slovinska. Slovinsko stojí za návštěvu. Pokud vyrazíte, doufám, že se vám tam bude líbit stejně tak jako mně.

 

Náhledy fotografií ze složky Slovinsko - Julské Alpy