Stránka Hany Bicanové

Zájezd pořádaný v termínu od 24. 9. 2011 do 28. 9. 2011

24. 9. 2011 SOBOTA

Z Prahy (metro Dejvická) odjíždíme ve 21 hodin a jedeme přes Příbram a České Budějovice směr hraniční přechod Dolní Dvořiště do Rakouska a následně do Itálie.

25. 9. 2011 NEDĚLE

Ráno se probouzíme v Itálii s pohledem na Dolomity. Kolem sedmé hodiny jsme u jezera Misurina. Jezero Misurina (1752 m. n. m.) patří k nejznámějším a nejhezčím jezerům v Dolomitech. Kolem jezera podnikáme procházku, která je příjemná po nočním cestování. Při cestě kolem jezera máme pěkný pohled na vrchol Sorapisu, který se hezky zrcadlí ve vodě.

Po téměř dvou hodinách u jezera se vydáváme do města Cortina (cortina - záclona, opona). Město Cortina leží v Jižním Tyrolsku, dříve patřilo pod Benátsko. V roce 1956 se ve městě konaly zimní olympijské hry. Hokejisté (tehdy ČSR) skončili na 5. místě. V roce 1963 se zde konalo mistrovství světa v krasobruslení.

Prohlídku města začínáme u zimního stadionu, kde se nachází hvězdárna a pomník Deodata de Dolomiea. Deodat de Dolomieu si jako první všiml odlišného složení horniny, z níž jsou Dolomity složeny. Od zimního stadionu se vydáváme přímo do centra, kde významnou památkou je kostel s věží, která je 72 m vysoká. Dnešní podoba kostela je z 2. pol. 19. stol..

Ve městě Cortino jsme hodinu. Z Cortina jedeme směrem sedlo Pordoi, kde je naším cílem Sass Pordoi (2950 m. n. m.).

Na Sass Pordoi se necháváme vyvézt lanovkou, která byla postavena v roce 1962 a jízda trvá 4 minuty. Počasí nám k výhledům přeje.

Kolem půl jedné se vydáváme ze sedla Pordoi do města San Zeno di Montagna, kde se nachází naše ubytování, které máme zajištěné v hotelu Jolanda.

Na ubytování jsme kolem šesté hodiny a v sedm hodin máme večeři.

26. 9. 2011 PONDĚLÍ

Snídani máme v půl osmé a v půl deváte odjíždíme od hotelu. Dnes máme na programu tři města - Riva del Garda, Saló a Sirmione. Všechna tato města se nachází u jezera Lago di Garda.

Jezero Lago di Garda (65 m. n. m.) má rozlohu téměř 370 km^2,, ze severu na jih má 52 km. Pokud se vydáte kolem jezera, tak ujedete 160 km. Na okružní cestě kolem jezera je 77 tunelů. Maximální hloubka jezera je 346 m. Je zde pojmenováno přes 50 jižních větrů. Nejznámějším je vítr Ora. Na jezeře je několik ostrovů. Největší je ostrov Isola di Garda.

Jako první navštěvujeme město Riva del Garda. Město má přibližně 17000 obyvatel. Do roku 1936 jezdil do Riva del Garda vlak. Ve městě tak můžeme vidět bývalou nádražní budovu a též i koleje. Prohlídku města začínáme u bývalé náražní budovy odkud se vydáváme kolem hradu La Rocca k věži Apponale jejíž výška je 34 m. Z věže máme pěkný pohled na město. Po nafocení fotek města z ptačí perspektivy se vydáváme již do uliček města.

Po prohlídce města Riva del Garda jedeme do města Saló. Město Saló má přibližně 11000 obyvatel, v roce 1901 město postihlo zemětřesení, které poničilo promenádu. Město však vybudovalo novou, po které se procházíme. Ve městě se ale procházíme též pěknými uličkami a obdivujeme tamější kostel.

Po prohlídce města Saló jedeme do města Sirmione jehož dominantou je hrad Scaligerů z roku 1259, který byl obrannou stavbou obklopenou vodním příkopem. Za hradem se nachází úzké uličky. Na špici ostrova se nachází Grotte di Catullo - Catullovi jeskyně, což jsou zříceniny obrovské starořímské vily. Ve městě též můžeme obdivovat kostel Sun Pietro.

Ve městě Sirmione máme na programu nejdříve projížďku na lodičce kolem města. Projížďka trvá asi 30 minut. Po projížďce na lodi si jdeme prohlédnout město.

Kolem páté hodiny opouštímě město a jedeme zpět na ubytování kam přijíždíme kolem půl sedmé. V sedm hodin je večeře.

27. 9. 2011 ÚTERÝ

Snídani máme v půl osmé a kolem půl deváte odjíždíme od hotelu a jedeme směr Verona. Verona je druhým největším městem v oblasti Benátska (hned po Benátkách). Městem protéká řeka Adige. Verona je bohatá na památky. Od roku 2000 je historické centrum zařazeno na seznam světového dědictví UNESCO.

Jako první máme na programu návštěvu Arény. Rozloha Arény je 139x110 m, dokončená za císaře Augusta v roce 30. Je třetí největší na světě po římském koloseu a amfiteátru v Capui nedaleko Neapole. Po prohlídce Arény se vydáváme do centra města. Navštěvujeme věž Torre dei Lamberti. Výška věže je 98 m a je z roku 1194. Počasí nám na výhled i dnes přeje, a tak máme pěkný pohled na město. Po návštěvě věže se vydáváme ke kostelu S. Anastasie, dále k mostu Ponte Pietra, který byl postaven 100 let př. n. l. a vedla přes něj Římská cesta Via Postumia z Janova k Brennerskému průsmyku a dále. Oblouk, který je k pravému břehu řeky postavil v roce 1298 Alberto I della Scalla. Most je dlouhý 120 m a má pět oblouků. Čtyři oblouky byly vyhozené do vzdruchu za 2. sv. války, ale následně byly v roce 1957 obnovené s použitím původních materiálů. Od mostu Ponte Pietra se vydáváme k Dómu Piazzo Duomo. Po prohlídce dómu se vydáváme k domu Julie. Dům Julie je stále obklopen řadou turistů a není možné jej přehlédnout.

Z města Verona odjíždíme kolem půl druhé a jedeme směr Trento. Ve měste Trento se nachází hrad Buoncosiglio, který byl budován ve 13. století. Na náměstí si pak všímáme Městské věže, Prétrského paláce a dále Neptunovi kašny a katedrály sv. Vigillia.

Po prohlíce města Trento se vydáváme do města Bolzano, kde nás čeká podvečerní procházka centrem města. V Bolzanu navštěvujeme Dominikánský kostel ze 13. století. Procházíme se Laubengasse, kde se nacházejí měšťanské domy ze 17. století.

Město Bolzano opouštíme kolem sedmé hodiny a jedeme směr Česká republika.

28. 9. 2011

V Praze (metro Dejvická) jsme v 5 hodin ráno a vydáváme se ke svým domovům obohaceni o nové zážitky z pěkné dovolené, fotky na katách fotoaparátů a nějaké suvenýry.

Závěrem bych chtěla poděkovat především průvodci, kterým byl Jan Seibert. Dále bych chtěla poděkovat řidičům Jirkovi Fliegerovi a Petru Vodrážkovi za to, že nás dobře dovezli nejen na naší dovolenou, ale i zpět. Poděkovat bych chtěla též cestovní kanceláři, která zájezd připravila.