Stránka Hany Bicanové

Výlet s názvem Tulácká cítka 2015, který pořádá Klub českých turistů, začínáme v Roztokách u Prahy na vlakovém nádraží.

Po zaplacení startovného dostáváme popis trasy a vydáváme se na trasu. Na výběr je několik tras. Vzhledem k tomu, že jsme kočárkový, volíme nejkratší trasu, která je 10 km.

Od startu se vydáváme k rozcestníku v Roztokách, který se nachází nedaleko nádraží. Odtud se vydáváme po zelené turistické značce směr Levý Hradec.

Zhruba po 3,5 km jsme u Levého Hradce. V Levém Hradci se vydáváme ke kostelu sv. Klimenta, který stojí za povšimnutí.

Z Levého Hradce se vydáváme již po neznačené cestě do Únětic.

Abychom na výlet více vzpomínali, se cestou z Levého Hradce postaral kočárek, ve kterém se vezl Honzík. Jedno kolečko kočárku začalo padat. Oprava kočárku se nám nezdařila.

Přiznám se, že jsem chtěla výlet ukončit a do Prahy se vrátit autobusem. Honza však, že ne, že výlet dokončíme. Jakmile jsem viděla, že kolečko je takřka vypadlé, upozornila jsem Honzu větou: „Honzo, kolečko.“  Honza vždy kolečko zase zpátky na kočárek dorovnal a pokračovali jsme dále.

V Úněticích si všímáme kostela. Vzhledem k tomu, že se v Úněticích nachází známý pivovar, nejde jen tak lehce Únětice opustit.

Naše cesta tak vede do pivovaru. V pivovaru si dáváme telecí řízek s bramborovou kaší a jak jinak než pivo. Já si dávám vánoční speciál a chutná mi.

Po posezení v pivovaru se vydáváme zpět do Roztok. Zpět do Roztok jdeme po modré turistické značce. Mineme únětický rybník a nad námi Holý vrch a jdeme údolím Únětického potoka.

Na Únětickém potoce kdysi pracovalo několik mlýnů. Do současnosti se dochovaly objekty bývalého Trojanova mlýna, kde se točil seriál Byli jednou dva písaři, Tůmova mlýna a Spáleného mlýna.

Docházíme k dalšímu rozcestníku Maxmiliánka, který je na okraji Roztok.

Odtud máme na výběr dvě možnosti jak se vydat do cíle tj. na nádraží v Roztokách. Jedna možnost je na chvíli opustit modrou turistickou značku a druhá je pokračovat i nadále dále po modré turistické značce.

Vzhledem k tomu, že je již tma, volíme první variantu. K nádraží se vydáváme ulicí Tiché údolí. Všímáme si zde domu s čp. 10 bývalým Lobkovickým zámečkem a parkem s kaplí z roku 1869 nebo budovy městské nemocnice.

Po chvíli se však opět zase napojujeme opět na modrou turistickou značku, která nás dovádí na nádraží.

Cíl pochodu byl na nádraží do 16 hodin. Vzhledem k tomu, že se nám na cestě vyskytly problémy s kočárkem a posezení v pivovaru se trochu protáhlo, cíl jsme již nestihli. Nicméně do cíle na nádraží v Roztokách jsme dorazili a to je nejdůležitější.

Až na problémy s kočárkem se výlet vydařil. Počasí nám přálo.